Výcvik - sutiny

Úterý, místo pravidelného tréninku,jsem trávila v práci. ( - dokonce se jelo do Chban, o to víc mě naše nepřítomnost na cvičení mrzela) Alespoň jsme pravidelně stopovaly - už umím na GPS uložit trasu - zdokonalujeme se pomalu, ale jistě :-). O to víc jsem se těšila na páteční trénink. Naplánovány byly Hlubočepy.

V prvním kole jsme začaly delší zabíhačkou. Další dvě osoby byly schovány. Po vyštěkání první osoby ( - zabíhačka - osoba částečně přikrytá ve skříni ve velké místnosti u komínu), jsem poslala Darču hledat. Samostatně prohledávala terén. Zabíhala hezky daleko, pěkně prohledávala. Mám jen trochu problém poznat, kde to již máme prohledané a kde ne. (Jarmila to vidí, já ne :-() Snad se to naučím :-) Snažím se jí moc neovlivňovat, abych jí nezpomalovala. Myslím, že by s vysíláním do směrů neměla mít velké problémy, tak ať se učí být co nejsamostatnější. Jedna osoba byla v díře v trafačce a druhá v místnosti v polozavřené díře v sutinách. Tu Darča ucítila první. Nejdřív místnost prošla a koukla i do přilehlých místnůstek, jestli je to opravdu v těch sutinách a opravdu tam bude muset:-) Vlezla na sutinu, osobu dohledala a moc hezky vyštěkala :-) Odtud jsem ji poslala dál hledat. Další osobu našla také samostatně i vyštěkání opět pěkné. Z hledání jsem měla radost. Vlastně jsem ji od vyštěkaného přímáku poslala do hledání jen třikrát. Dvakrát, když hledala první osobu, druhou osobu našla hned na první vyslání (nebylo to do směru osoby, vše hledala samostatně) Zakončily jsme přímákem.

V druhém kole Darču čekaly jen zabíhačky (delší). Nejdříve na padlý kmen stromu (za budovou, polovejška), Darča hezky dohledávala, po najití osoby dokonce vyskočila nahoru a vyštěkávala nahoře (kmen nebyl moc prostorný a mohl mýt tak metr v průměru) :-) Další figurantka zaběhla do budovy na schodiště vedoucí do patra (ne úplně nahoru - minule jsem ji tam musela vyslat, nedošla dostatečně vysoko) - aby se postupně naučila procházet schodiště i s patry. Pokračovaly jsme zaběhnutím do díry v sutiništi (díra hned vedle budovy - podél zdi) Opět měla na závěr přímáček.

Z celého dopoledního tréninku jsem měla radost, odpoledne jsem jela do práce a večer jsme jely do Kunratic na překážky. Po sjezdu z obchvatu něco málo přes kilometr od cvičáku jsem cítila, že mi nejde točit volantem. Teda šlo to, ale hrozně ztuha - musela jsem točit velkou silou oběma rukama a trochu to šlo. Naštěstí jsem již zpomalovala - blížil se kruhový objezd. Protože jsem měla na cvičák již jen kousek, zkusila jsem to dojet. Na dvojku (chudáci řidiči za mnou, ale větší rychlost bych už neutočila.). Jindra byl v práci až do jedné v noci, takže jsem problém zkonzultovala po telefonu a protože nebylo jisté, že bych stihla poslední autobus do Větrušic, rozhodla jsem se, že s Darčou pocvičíme (když už tu jsme :-) - překážky, trochu poslušnosti a distance) a počkáme až pro nás přijede. Půjčila jsem si spacák - holky díky, hodil se :-) a přespaly jsme v autě (Jindra přijel cca v 1:45, zjistil, že to bude oprava na delší dobu a bez nového řemenu se neobejdem, Omegu jsme nechali v Kunraticích a jeli jsme domů).